Šťastná

Šťastná...


Hledal jsem jí snad všude po tom městě...kde se mísí všehovůně a já bez bot smáčen kapkami deště snažil se rozpoznat všechna světla zšeřelého obludária...ještě jsem si stačil ubalit cigaretu, kterou jsem posléze nedokouřil...možná jsem se chtěl jenom svléci jako had a pomalovat své nahé tělo...a nebo se mi prostě chtělo udělat něco zvláštního...co by jí snad ohromilo...aby přišla...vždy zářící v matném městě...ach ten hnusný plechový smích okapů...jejich rezavé sliny...smály se mi do ksichtu...slyšel jsem šelest klíčů v zámcích nad propastí a balancoval jsem v tom nekonečném halucinogením odpoledni smyslů zbavený...agónie mé zkrvavené duše....šššššššš...ve výlohách přesýpací hodiny synchroně propouštěly zrníčka písku...ale to už jsem stoupal po pěšině klikatou cestou nahorů a uviděl odraz odvrácené strany Měsíce v kaluži vína...a jedním pohledem se opil...už jsem prochodil snad celé město, než jsem jí našel...opět se objevila...vylezla ze své denní skrýše a já jí pohladil...něžně se jí dotýkal...a spadla mi do vlasů a byla pořád se mnou...moje ...Šťastná....

---