Na hřbetě bestie

Na hřbetě bestie podivno je --- jak tlení a vřelý chlad dýchá
Okolí jak přes vánici --- jinak bílo místy černo
Na dlažbě za námi ledový šlic --- to stárne ulice rozmáčená
I ve vlasech mých stříbrné žilky mění se v ložisko Zimy

U srdce jako by drápy >ale sametové< --- starost bestie
Domů to není daleko --- ani na druhý břeh --- i na ten třetí
Sebelítost z kandelábru visí a tejně se poohlíží
Po jediném pohledu Bestie však v Řece mizí --- ne tak Žal

Ona jej nechává pařátek do hrudi vnořit mi a spolu tak
srdce mé objímají --- Voda se mění v led aby ochladila
Vřící mráz kolem mne lije se --- jasně značí nekončení
že nejsem ještě kam mířím --- že budu muset přes Řeku

Před domem vystřiženým ze tmy bestie na Žal vrčí
Jeho chuť slábne na jazyku až jen drápy bestie
zprudka se stisknou --- zaskřípou po krustě zmrazků
--- oči spokojené i udivené --- a čas jít spát

---