Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...až do smrti
27. 02. 2006
0
0
2110
Už mě ta práce nebaví
pořád mi lezeš do hlavy
a zvolna padáš níž a níž
myšlenka hloupá netuší
že zastavíš se u uší
a zkoumáš ústy místo
sice
kde překáží ti náušnice
pak na mé šíji pod vlasy
zrůžoví něžné okrasy
- znamínka touhy
jak by byla
se tvými ústy probudila
na odhalená ramena
zas padá pusa
spálená
pleť pod žhnoucími polibky
slastí mi skáčou osýpky
tam
kde se ruce dotknou těla
tvá dlaň to ví
že všechno směla
by jenom co se přisetmí
dáváš mi znát
že my se tmy
už nezbavíme do smrti
extáze
pád
a usnutí...