Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Proměna

28. 02. 2006
1
0
517
Autor
Felix Kubín

Píšu spíše jen pro sebe, nízká kvalita mě dlouho odrazovala od pokusu někde publikovat, ale pro tentokrát jsem se rozhodl udělat vyjímku, rád bych věděl, jak to na ostatní působí.

Každý

kdo někdy byl dítě

zná ten pocit

kdy končil den

a přišla noc

a v noci dítě

toho nenaběhá moc

což je škoda

milovat se jen se dnem

 

ano

miloval jsem slunce

i skrze rolety

cítil jsem ho

jak bylo blízko

 

ale

i noc je krásná

ač nás před ní chránili

dnes zapomínám

krásu dne

a kalím čistou duši

dříve dětskou

nyní značně nerozumnou

pošlapanou:

 

pohledy, vzpomínkami, myšlenkami

(ostatně kdo z nás se choval ke své tabula rasa

s úmyslem vypěstovat kvítí okrasné

brzy pohořel- ostatní mezitím sklízeli alespoň oves)

celou naší dobou

 

z dětské duše

vznikla duše dospělého člověka

už ne čistá a jasná

radující se z věcí

které neexistují

ale šedivá

jako města

ve kterých bydlíme

 

nyní je nám noc

pokrývkou

která halí naši špínu

a my pak bez náznaku

bez jediné kapky splínu

přežíváme den

a kalíme duši

přes

noc.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru