Zasvěcení

za bezesných nocí
bez chuti po návratu
stával jsem u okna
slepýma očima zíral do temna
čekaje úsvit nové éry zrození

tříštil sklo duchem
proskakuje do prázdna
má mysl hořela rozechvěním
a netrpělivostí
kůží mi prosakovala rudá záře
obklopovala mě
a šeptala

o satanovi
benzedrinu
počátku nestvořeného

konci nekonečna
a světlu fontány zasvěcení
…
po létech se znovu probouzím
abych ze sebe setřásl
pocit viny