Nepřítel je horší než přítel

Vždycky jsem si říkal, že nejhorší by bylo, kdyby mi manželka utekla s nejlepším přítelem. I přesto všechno, co jsme spolu prožili, i přesto všechno, jak moc ho mám rád, jsem se tohohle bál. Vždycky jsem je nerad viděl spolu. Dneska jsem pochopil, že ještě horší (mnohem horší) je, když vám žena uteče s největším nepřítelem. Jen já znám pravdu, jen já  vím, jak je ta osoba hrozná a nebezpečná. Teď mi nikdo nevěří, ale na moje slova dojde, a potom to všichni uvidí. Nedají mi sice za pravdu, ale pochopí, že jsem ji měl. Potom už ale bude pozdě.

Kde se stala chyba? Miloval jsem jí, jako ještě nikoho. Přišlo to jako rána z čistého nebe. Jedem den si na vrcholu blaha a druhý den poznáš, jak moc je to všechno vrtkavé. Štěstí je jen pocit, který si sugerujeme. S utrpením je to ale stejně.

 „Promiň, mám tě ráda, ale je tu někdo, koho v téhle době chci víc. Není to tím, že by si byl špatnej, je to tím, že on je jiný. Neříkám lepší, říkám jiný. A já to chci zkusit.“ Nejvíc mě štve, že jsem do toho vložil tolik úsilí. Nejvíc mě štve, že právě on. Ze všech lidí na celém širém světě. Už dlouho ho znám, a už dlouho tvrdím, že ten člověk není normální, je to blázen, agresivní psychopat.

 Ale jestli si dokázala zvolit jeho přede mnou, tak ať ho má. Neříkám, že jsem dokonalý, ale říkám, že já bych jí nikdy nezklamal. On je bezcharakterní nic. „Až to poznáš, už se nevracej.“ Ve skutečnosti tě mám rád pořád, ale tohle bych přes srdce nepřenesl. Všechno ostatní bych byl ochoten zapomenout, ale tohle ne. Tohle nikdy. Nikdy ti tohle neodpustím. Přineslo mi to tolik bolesti, že už na to, co mezi námi bylo nedokážu navázat.

 Ty už nejsi ta, kterou jsem si vzal. Jsi jiná, podle sebe lepší, ale podle mě se z tebe stalo to, co jsme spolu vždy nenáviděli. Asi se nikdy nedovím proč, ale vím, že je to pryč. Všechno je pryč a všechno se zahojí. I ta nejhorší rána se zahojí. Nezmizí, ale nebude už tolik bolet.