Černá díra

Druhá z mých Povídek

ČERNÁ DÍRA A byli vypuštěni do prostoru. Není jich málo. Dostali důvěru a tak se starají o to aby ji nezklamali. Jejich start předcházelo dlouhé období příprav, které vyžadovalo mnoho odříkání a spoustu času. Naděje do této výpravy vkládané se mísí s obavami, které se vážou na jedinou myšlenku - „Bylo to všechno vůbec třeba ?“. Množství vyvolených je určeno statistickým předpokladem nutného odpadu, který byl každému zainteresovanému předem oznámen. Této expedice se neúčastní nikdo, kdo by nevě-děl, že z ní prakticky není návratu. Jsou mezi nimi rozervanci, dobrodruhové, blázni, inteligenti, či nenapravitelní hráči, které žene kupředu touha po nesmrtelnosti a slávě. Je to jako jeden velký závod kde jediný vítěz bere vše a poražení o všechno přicházejí. Nemůžeme tvrdit že na startu se objevili pouze individua, která ztratila soudnost - To ne! Každý, kdo se objevil na startovní čáře je nositelem i ctnostných myšlenek svého rodu. Čeká je dlouhá cesta plná nástrah. Nelze se na ní spoléhat na nikoho jiného než na sebe sama. V okamžiku startu se stává každý z nich oddělenou jednotkou původní masy a je pouze na schopnostech každého jak daleko dorazí. Možná vzájemná spolupráce se nevyžaduje i když je málo pravděpodobná, nebudou moci mezi sebou vůbec komunikovat, každý z nich je vyba-ven materiálem, který je nutný pro udržení jediného života po celou dobu expedice a navíc: Vyhraje jenom jeden! Cíl expedice je znám, orientační body prostoru, ve kterém vše probíhá také. Pro vítěze je připravena nesmrtelná sláva a krásný život někde TAM. Jeho jméno bude zapsáno a nikdo ho nevymaže z Knihy Vítězů. Je pravda, že ho už tady nikdy neuvidíme. Je ale také pravda to, že po jeho triumfu bude určitě spousta dalších vítězů, takže se máme i v budoucnu na co těšit. V žádném případě to nebude poslední vítěz tohoto velkého závodu - Závodu Velkého početí.

---