Pocit

Pocit

Slovo „pocit“ vyjadřuje jak nám je, jak se zrovna cítíme. Pocit není stálý, vždy se cítíme jinak.

 Jak se cítíme ovlivňuje naše okolí. Někdy se cítíme špatně, třeba když se nám něco nedaří a někdo nás seřve. Ale někdy je to úplně super pocit, když se nám něco podaří, pak to jdeme třeba oslavit. Ale k dobrému pocitu stačí někdy málo. Znám mnoho lidí (včetně mě), které potěšilo pro některé něco tak normálního, jako je jaro. Řekla bych, že pocit má mnoho společného s náladou. Můžeme se  naštvat když se nám něco nepovede a můžeme se radovat z úspěchu. Pocit s náladou je úzce propojeno. Jenže když máme vyjádřit, jak se cítíme, mnohdy nenajdeme vhodné slovo, protože třeba ani neexistuje. Jenže takový nedostatek slov není jen v našem Českém jazyce, chybí snad úplně ve všech jazycích. Máme si snad pro nepopsatelný pocit vymýšlet název? Rozuměli by nám ostatní? Asi těžko, maximálně někde v menším okruhu by se pár lidiček dohodlo, že třeba slovo „osima“ znamená něco jako mezi smutným otráveným a naštvaným zároveň.