O lišce co kradla sýra

Byla jednou jedna liška. Ale ne obyčejná, tohle byla strašně chlupatá liška. Když dlouho nešla k holičovi, nevypadala už vůbec jako liška, ale spíš jako velká chlupatá koule a medvědi s ní pak hráli vodní pólo. Tahle liška se menovala paní Liška. Což je pro lišku docela typický jméno. Měla takový strašně mazaný oči a podle toho šlo poznat, že to je strašně mazaná liška.

Byl jednou jeden zajíc. Ale to byl úplně obyčejnej zajíc, nebyl ani moc chlupatej. Když dlouho nešel k holičovi, tak to ani nikdo nepoznal, akorát víc smrděl. Jmenoval se pan Ouško a byl to strašně mlsnej zajíc. Nejraději měl takový ty voňavý francouzský sýry.

A co se takhle jednou nestalo, pan Ouško si každý ráno chodil pro čerstvej voňavej sýr, třeba Lekdamer nebo Radamer, do mlékárny, chodil cestou okolo rybníka, pak si doma dal sýr na chleba a nasnídal se. To byl takovej jeho rituál. A jednou si takhle šel pro sýr a po cestě zpátky kolem rybníka na něho vybafla paní Liška. Jak každej ví, zající se lišek bojí, protože lišky zajíce jí. Ale paní Liška byla mazaná a věděla, že kdyby pana Ouška snědla, tak by se nenajedla tolik, jako když mu bude každej den jest jeho sýr. A tak mu řekla, že jestli jí nedá sýra, tak ho sní.

Pan Ouško byl trochu zmatenej a nejdřív jí řekl, že ho teda asi sní, ale paní Liška se nedala odbýt a nalíhala tak dlouho, až jí ten sýr teda dal a odešel. A pak se to samý stalo i podruhý, potřetí počtvrtý, no prostě každej den to bylo to samý, pan Ouško si šel pro sýr, paní Liška ho zaskočila nepřipravenýho a snědla mu ho. Až jednou dostal pan Ouško nápad!

Ráno se v mlékárně domluvil s mlékařem Danem, aby nechal nějakej sýr tak dva týdny venku zkazit, že si bude doma pěstovat plíseň a náramně by se mu to hodilo. Za dva týdny šel pan Ouško ráno pro sýr, ale místo normálního sýru si vzal ten zkažený sýr, který strašně smrděl. Když ho načapala u rybníka paní Liška, něco jí bylo hned divné. "Pane Ouško, co to tady tak smrdí?", zeptala se ho. "To budu asi já, trošku sem si prdl," řekl na to pan Ouško. Liška dávno věděla, že je pan Ouško tak trošku prase, a tak mu to věřila. Vzala si jeho sýr a nechala ho jít domů.

Co se ale nestalo! Když snědla zkažený sýr, strašně se jí udělalo špatně a poblinkala celej rybník. A od tý doby se v tom rybníku už nechodí nikdo koupat a paní Liška přestala brát sýr panu Ouškovi!