Dlažební blues

Po okapech domů se procházejí holubi, někdo zalívá kaktusy, někdo teď chodí náměstím, a dlažební kostky zas hartusí. Do kašen padají polibky milenců, dlažební kostky se těší na svoje noční extempore, až po nich nebudou šlapat pěší. Dlažební kostky jsou smutní tvorové, věčně maj’ osud psanců, tak se jim nedivte, že vám někdy ustědří pár zakopanců. Taková dlažební kostka na svět se z bláta dívá, tak se jí potom nedivte, že bývá pomstychtivá. Taková dlažební kostka občas i slzu uroní, nedivte se jí, když po vás šlapou, tak vám to taky nevoní.

---