Mlynek na Maso

Ze sbirky Spolecenstvi Krasnych Dusi autora, ktery se chce podelit o svou tvorbu avsak zaroven zustat v anonymite

Je mnoho cest co vedou do Anonu, však neznám ani jednu. Já bezstarostně kráčím po široké planině,co mizí v nedohlednu. Možná že každá myší díra vede ke studnici poznání, však nedělám si vrásky, neboť marné veškeré by bylo moje hledání. Koleje osudu brázdí vrásčitou tvář této planety, já dobře vím, že každé vykoupení obyčejně začne obětí. Procházím jak ve snu prázdnotou částeček kmitajících vzduchem, jsem jako neobratný velbloud, bojím se, že nedokážu projít jehly uchem. Tu náhle uvnitř mého nitra ozývá se hlas, kukačka vykukuje ze starých dřevěných pendlovek. Je čas. Je čas. Je čas. Panímáma na zápraží rozhazuje zrní kvokající drobotině. Na nebi plují beránci a mouchy lezou po okenních tabulkách a bzučí líně. Dva čápi klapou svými zobáky a vyhlížejí ze svého hnizda na komíně. Pod stromem za stodolou řehtá kůň a na rynku se valí svině. Život se zastavil, já procházím tichou krajinou a točím mlýnkem. Opojena slunečními paprsky a dobře uleželým vínkem. Ach odkud jenom přichází ta všechna oslnivá krása? Stroj času klikou otáčí a krev se řine z rozmletého masa. Stříbrné tělo oceli v záři polední se blýští. Do jeho útrob padly moje staré podoby a brzy padne i ta příští. Všechno se se vším semele a sejde v jedné hroudě. A z rozmletého velblouda se zrodí dalsí velebloudě. Spirála času polyká a drtí kosti našich předků, hladově dopřává si živá těla k snědku. Však šťáva, která odkapává jejim vinným lisem, je věčnou smlouvou na nebesích, naším podpisem i číslem. A v té odporné změti protikladů duše a syrového masa, ve strojku na maso se mele naše spása. Skrz svoji vlastní bolest hledá si člověk cestu ku poznání. Život je záblesk světla v temnotách věčného umírání. A skrze tento záblesk vede cesta do Anonu. Do země věčného zrození a skonu. Kdo zaživa dokáže zemřít a zároveň nalézt život v lůně svojí vlastní smrti, toho kolo času spolyká,však nerozdrtí. Kdo duši svoji chlebem svého těla živí, kdo vínem svojí duše napájí svou lidskou schránku, ten navěky se bude do sytosti těšit z jedné skývy a uhasí svou nekonečnou žízeň z jediného džbánku.

---