KAŽDÉ RÁNO, ČASTO JINDE

Sedím u snídaně v cizím bytě a pozoruju mravence, jak s kouskem cukru zápolí na hraně stolu Motýly mám v žaludku a myšlenky soudí realita Jak tak sedím u bohaté snídaně v tom úplně cizím bytě a jak pozoruju pilného mravence s kouskem bílého cukru Tak Vám řeknu mladá paní Myšlenky mi odsoudila realita a motýly asi za chvíli vzlétnou Tak jsem vstal a mravenec z toho stolu spad pak se narovnal a povídá \ I ty po hraně cukr taháš a vzpomeň si na mne\

---