Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nevim, to si vymysli

11. 04. 2006

898

Autor

Zelená_Zhulená_Slíva

psáno celou slívou a je to meziplanetární

Android na konci ulice se zastavil, pootočil svou otočnou hlavičku a ospale zívl:"mám toho dost, tahle šichta mě fakt vyčerpává." a pak se zhroutil na zem a ospale zamžoural na mrtvou mouchu. Bylo to velmi konklusivní, což ale androida neodradilo. Byl otrlý. zvykl si již na mrtvé mouchy, v jeho světě totiž jiné nebyly. Kdysi sice existovalo cosi jako živé mouchy, ale to znal android jen z pohádek.

Poslední dobou ho ale nejvíc fascinovali komáři.komáři totiž byli mrchy, malé kovové svině, které strašlivě kousali. Ovšem, ovšem. Jedna taková kovová potvora se zrovna objevila u jeho ucha. 'Bzzz,' bzučel komár, 'bz, bz.'

"Bzzz" odpověděl značně agesivně android. Samozřejmě, že se chtěl s komáry seznámit. Ale raději je měl k večeři než v uchu. tak si teda šáhl do ucha, vytáhl tu potvoru a normálně ji sežral! bléé. Bylo to opravdu odporné.

Bohužel pro androida zrovna přikráčela starší elegantní dáma a s pečlivou výslovností pravila: 'To tedy, pane, bylo opravdu odporné.' blééé. Android měl vysoce strukturované myšlení. Hbitě vydedukoval, že ta dáma měla ke komárovi jakýsi osobní vztah. a tak vyblil komára dámě k nohám. 'Ach bože,' zakvílela a omdlela. Toho android využil a rychle vzal své elektronické nohy na paramagnetická ramena. lětěl tak rychle, jak jen to bylo možné, málem z toho zemřel!

to jeho nevhodné nevychování jej jednou zabije! Jednou se mu ty jeho elektronické součásky zaseknou a procesor přestane pracovat..kdyby se tolik neopíjel tou zhoubnou vodou, neměl by problémy. jenže zhoubná voda byla jeho jedinou láskou, tou životní a pravou. ano, až přijde apokalypsa, on bude mít vodu, cha, a co je víc?

Teď se ale přestal soustředit na let a dopadl na led. a tam si propíchl koleno velkou tlustou jehlou, která tam vůbec neměla být. Hardware se mu začal zatemňovat:"je tohle možné? ta dáma mi tam tu jehlu nastražila! Chtěla mě zničit!" pak vyblil dalšího komára.jehla mu zajela do pysku. a on málem zemřel.

ach, tak, to je jen jehla mořská, došlo mu. samice klade vajíčka do samečkova vaku. (klokan!) asi si mě spletla se svým manželem. bylo to velice překvapivé a tak opravdu vydechl poslední vodu a chcípnul.

Ležel celičký mrtvoučký a plakal. Naštěstí šly kolem jiné podstvětní mrtvolky a podaly mu živou vodu. ‚Ach, voda! Ach,‘ rozeštkal se android ještě víc. ‚Ani nevíte, jak jsem vám vděčný za to, že jste spasily mou duši! A teď už padejte.‘

To mrtvolky naštvalo. Byly zvyklé na to aby je zabíjeli, ale ne na to aby s nimi někdo takto mluvil. Naštvaly se na Androida a chtěly mu sežrat nanosoučástky. To ho podráždilo. Jak byl podrážděný, zakopl o jednu z mrtvolek a vylil vodu na zem. To nebylo moudré. Byla to jediná voda zbývající na tomto světě. A sakra.

Ano, ano, zabředáváme do sci-fi. Nebo saj-faj, chcete-li. Což je fajn, ale jak rozlousknout problém, který nám nastal? Jedině louskáčekem na oříšky! No jo, la e Louskáčka dnes nehrají…nad postačí Labutí jezero..

Tak tedy: jsme na planetě, na niž android dopadl. Potácí se mezi mrtvolkami. Právě si uvědomil, že připravil kosmos o poslední zbytky vody. Znenadání se objevují podivné bílé osoby… Tancují na hudbu Sergeje Rachaninova. Přichzí mladý muž s výrazným nosem. Belhá se o holi a jde vyměnit gramofonovou desku, protože mu došlo, že to není ten správný Rus (on ovšem ano!).

Než to ale stihne udělat, android se mu postaví do cesty. ‚Zdravstvoj ťa, rabáte,‘ usměje se mladík. ‚Proč ty jseš taký rozčilény?‘ Android počne vysvětlovat, co se stalo a co způsobil. Rus se dívá podivně, protože mu nijak zvlášť nerozumí. Androidsky umí jen „jghewgrů“ což ještě k tomu znamená zelená veverka. V andoridově příběhu se ale absolutně žádné veverky nevyskytují (kromě těch mrtvých, ale to se nepočítá), takže chudý obyvatel východu vůbec neví vo co go.

‚Vo co go?‘ zeptal se Alexandr Igorovič Zubov (tak se ten mladý muž jmenoval). Což v androidském jazyce znamená přibližně: ‚Ty plechová krabice s mozkem ledničky.‘ Androidovi se ani trochu nelíbilo, že mu Rus nadává, a tak ho napadl. Zubov se bránil statečně. ‚Jghewgrů! Jghewgrů,‘ křičel. Chudák Rus, dopadl špatně, měl příliš ruský přízvuk a tak i když se snažil říci něco o zelené veverce sdělil místo toho androidovi, že je „uslintaná krevní sraženina“. Android mu ukousl jeho výstavní nos.

Muž se chytil za díru uprostřed svého obličeje a utekl – pokud vás zajímá, jak to s ním dopadlo, mohu vás informovat, že ho z opuštěné planety zachránili hrdinští kosmonauti, kteří shodou okolností letěli kolem. V improvizovaných podmínkách provedli složitou operaci (náhodou byl na palubě doktor) a přišili Alexandru Igorovičovi nový nos. ‚Thank you, soudruzi,‘ radoval se Zubov, když bylo po všem. Američané se shodli na tom, že jde o proradného komunistického špeha a vyhodili jej z lodi.

A tak končí příbeh Androida (o něm už žádné zprávy nejsou, někdo sice tvrdí, že se stal správcem lodi kwrgtt ale nikdo ho v ní ještě nespatřil), ubohého nemilovaného Rusa a těch dalších mrtvolek a živolek.

Je to lehce neutěšené a happy-end chybí, ale tak už to bývá. Konec? Japonec. Vlastně Rus.