Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoleje
14. 04. 2006
1
0
452
Autor
andilek
Koleje skončily,
i když jsem doufala.
Není na koho se zlobit.
Okýnka vlaku se sloupala,
ukázala mi jedovatou krajinu.
mé vnitřnosti se začly drobit,
s řevem se se mnou loučily.
Zahlédla jsem rudou malinu,
snědla jsem ji,
jen probudila hlad.
Všechno jsem zvorala
a už si nechci hrát.
Pejskové zvlčili,
rány mě zdobí.
Nemůžu řvát,
už nemám plíce.
Podals mi jiné,
nějak mě zlobí,
vlci je žerou.
Vlak už je v bažině,
psíci se perou,
a čas už neplyne,
jen divně chrčí.
Psi na mě vrčí.
Koleje skončily,
vlak se potopil,
vlci mě zbaštili.
Kdo by to pochopil?
i když jsem doufala.
Není na koho se zlobit.
Okýnka vlaku se sloupala,
ukázala mi jedovatou krajinu.
mé vnitřnosti se začly drobit,
s řevem se se mnou loučily.
Zahlédla jsem rudou malinu,
snědla jsem ji,
jen probudila hlad.
Všechno jsem zvorala
a už si nechci hrát.
Pejskové zvlčili,
rány mě zdobí.
Nemůžu řvát,
už nemám plíce.
Podals mi jiné,
nějak mě zlobí,
vlci je žerou.
Vlak už je v bažině,
psíci se perou,
a čas už neplyne,
jen divně chrčí.
Psi na mě vrčí.
Koleje skončily,
vlak se potopil,
vlci mě zbaštili.
Kdo by to pochopil?