Nešudlejme si na tom svym pískovišti, buďme světový, jó světový

hovno mrdat píča jsem teplouš save that, to die, i leave my love alone

Jakožto dětičky narozený ve výkladní skříni naučily se podle pana Tarantýna koukat skrz to sklo cool. Už se styděj za paprsky dědů a tváře stokrát ohraných příběhů. Programově zaopmínaj a nacházej se ve spleti líbivých cizokrajných kytiček záhad. Voní tak nově. Hle však jaké to rozčarování, když ze vsazených virtualismů všední degradace smrti vyklíčí zase tak svěže černá rakvička s polštářkama jako v Asii u nás doma. Ťukne jen tak zevnitř na vápenou šlupku. Dobrý den naše zviřátko, Jeníčku & Mařenko, vždyť máte umělohmotné ručičky, pod nosem knírek a z hlavy srší broky, co se v těle tak nebesky kvalitně a vynalézavě rozprsknou. Vylezeš na střepinku? Co, chlapče, kámo, brácho. Naskládej prd do regálů, abys mohlo oslovit kupy skal sezamů otevři se, abys nebylo poslední, doslova outstanding, vole. [Ën öl]

---