Srdce

Kdyby jste jen věděli,

jak mé srdce trpí,

v moři bolesti se zoufale topí.

Volá o pomoc,

ale marně,

kámen žalu táhne ho ke dně.

Chce vyplavat na hladinu,

z plných plic se nadechnout

a od smutku si oddechnout.

Jenže náhle se valí vlna slz,

celé ho zaplavila

a v moři smutku navždy utopila.

Srdce bez duše,bez známek života a lásky,

zamotalo se do černé smuteční pásky.

Vznáší se v moři,pomalu klesá,

prázdné srdce už radostí neplesá.

Voda ho unáší na míle daleko,

už nikdy se nevrátí...