Co je to vlastně láska?

Někdo mi jednou dal otázku:\Co je to vlastně láska?\ v té době jsem mu řekla, že je to jen nějaká souhláska a samohláska. Někomu může připadat divná tato odpověď, vždyť na téma láska bylo napsáno už několik set vět. Dnes bych o lásce řekla, že je to sklenice vína, říká se, že ve víně je pravda, ale podle mě je zde i síla. A tato síla tě nutí pít dál, tak jako tě tvá láska nutí, abys ji dál a dál miloval. Ale pak tu sklenici dopiješ a sáhneš po další a to samé je i s láskou, za nějaký čas si najdeš novou a zapomeneš na tu starší. Někdy se však může stát, že ta nová láska byl omyl a pociťuješ zklamání. A tak to je i s vínem, někdy ti prostě ta druhá sklenka nebude už chutnat tak jako ta první. Pak se stane, že zůstaneš bez vína, ale hlavně zůstaneš sám, budeš žíznivý, opuštěn a nikým milován. Tak teď už snad chápete, proč se má názory na lásku mění, protože dřív jsem si myslela, že láska je jen slovo, že neexistuje, že prostě není. Ale ona je a někteří lidé svou sklenici lásky už pili, pijí nebo teprve budou pít, ale na druhé straně někteří si už nechtějí další sklenici vzít, chtějí prostě o své lásce jen snít. Já jsem svou lásku už \dopila\ a bojím se sáhnout po sklenici plné, bojím se, velmi se bojím, nechci zažít další zklamání, nechci prožít to samé . . .

---