Pech

O smůle, ale též o ženách, jejichž nitro daleko přesahuje hranici vesmíru...

Pech(Etmoš, 1998)

Každičký začátek má i svůj konec,

to už je zákon přírody.

U mě vše končívá, dřív než to začne.

Je to pech nebo snad náhody?

-----------------

Přemýšlím každou noc, kladu si otázky

nad smyslem života, nad smyslem bytí,

proč jen se honíme za slávou, penězi

a život utíká, doslova letí.

-----------------

Mohl bych vyprávět zdlouhavě o smůle,

musel jsem mocně ji okouzlit.

Snad vede ke štěstí cestička trnitá,

snad chce to kus pevné vůle.

-----------------

Celé to vypuklo v základní škole,

tři roky tížil mě na srdci kámen.

Mlčel jsem, ve snu jsem nenašel klidu.

A jak to skončilo? - S láskou byl ámen.

-----------------

Miluji velice slunce a moře - také Itálii.

Za onen týden dal bych snad zlato.

Ta moje první lá... vryta je v paměti.

Ó, zapomenout nelze na to.

-----------------

O víkendu mládež doopravdy žila

a ani já nebyl žádnou výjimkou.

Myslíte, že láska nemůže vzplanout

po noci strávené s maminkou?

-----------------

Skutečné láskovství značí se tragikou,

ať končí rozchodem či sladkým manželstvím.

Nyní už Polárku upoutat nemohu,

mohu však svázat ji skutečným přátelstvím.

-----------------

Vesmír jest nadlouho veliká neznámá,

stejně tak duše nezralé ženy.

Ženy, co snaží se vypátrat, objevit,

životní hodnoty, skutečné ceny.

---