Jak rád bych vrátil čas

Jak rád bych vrátil čas,

uzřel tvůj úsměv zas,

tvou krásnou tvář a tvůj nosík,

pro ně třepal bych se jak sto osik.

Chtěl bych pohladit tvou hebkou skráň,

slyšet hlas ten zase,

to jediné je pravý lék,

pevně obejmout tě v pase.

Leč čas je krutý bůh,

rok odešel nám zas.

Jak rád bych vrátil čas

a uviděl tvých zraků jas,

dnes jsi však již jiná,

ty změnila ses

přímo k nepoznání,

ty vepsánu máš lásku v bílé čelo

a já jen utrpení v prázdné dlani.

Jak rád bych vrátil čas

a pokusil se bojovat,

jen zkusit to a i prohrát,

mít možnost zasáhnout v ten děj.

V době kdys mne ještě milovala

a má láska též na lásce spala,

kdy mohl jsem snad něco ovlivnit

a ne jen tak tě nechat odejít.

Jak rád bych vrátil čas,

ty jsi však dnes už jiná

a také já se změnil,

už nemáme společný cíl,

už dům náš někdo rozdělil.

Já miluji tě stále,

já miluji tě, však před rokem,

ten rok nás oba jinak opravil.

Chci tě vidět dneska zas?

Jak rád bych uměl vrátit čas.