Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpojení
12. 05. 2006
0
0
673
Autor
Květoděj Šmatlák
Část I. Opojení
Zapadl jsem do první nálevny, co jsem viděl, a objednal si Rum – tím myslím ten vývar z brambor, prodávající se v zaostalých zemích pod tímto zvukomalebným názvem. R.U.M..
Posadil jsem se k jedinému stolu v místnosti. Stál pod jediným oknem té putyky, jen několik málo čtverečných metrů velké. Rozbitým oknem dovnitř foukalo a na stole byl navátý sníh, docela silná vrstva - To bylo dobré hned ze dvou důvodů. V bílém hávu jste mohli pozorovat stopy půllitrů od Rumu, což byla sice mrzká, ale přeci jen nějaká zábava, a bylo vidět ven. Nerozbitá část okna byla totiž špinavá. Velmi špinavá – pomazaná prachem smíšeným s krví, potem a výkaly hostů. Sníh navíc vypadal jako ubrus, takže jste na chvíli mohli zapomenout, že sedíte... tam kde sedíte.
V krčmě nebylo kromě mě živé duše. I číšník, dovolím si ho tak nazvat, přinesl láhev Rumu a pak se vytratil. Mrtvé krysy, přestože jich na podlaze ležely celé rodiny, z pochopitelných důvodů nepočítám.
Rumu přibývalo a přesto, že pil sem jej pouze kvůli otiskům jenž zanechával na bílém stole, cítil jsem příjemné opojení.
V krbu praskala dřeva a u vedlejšího stolu usadil se sympatický - mladý, upovídaný a veselý párek Narcisů – žertovně nazval jsem je Květy Dobra.
Nemaje s kým klábosit, díval jsem se nejdříve dírou v okně ven – abych po velmi krátké době zjistil, že není vidět vůbec nic. Začal jsem tedy přeci jen rozhovor. Sám se sebou – osobou mně to nejmilejší.