Dopis mamince

Maminko, zabil jsem člověka.

Prostě jsem zmáčkl spoušť pistole.

Nechtěl jsem to udělat,

jen jsem se bránil.

Nikdo mi nevěří,

říkají mi vrahu,

připravují mě na popravu.

Chtějí, ať se houpu v povětří.

Maminko, já nechci.

Vždyť jsem teprve začal žít,

ať si nechají ty kecy,

oni mě chtějí zavraždit!

Vím, že mě nemáš ráda,

je ti jedno, že budu padat,

že se ztratím v propadlišti,

že uslyšíš jen pouhé křup!

Maminko, přijeď za mnou,

ty mě ne, ale já mám tě rád,

naposledy chci si s tebou povídat,

než přijde ten strašný den.

Chtěl bych tě ještě vidět,

ještě jednou, naposled.

Vždyť jsem sotva začal žít

a nechtěl to takhle promarnit.