Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa rozkvetlých lukách
Autor
Victorius
Tam kdesi na zemi,
na lukách barvami hýřících,
ležel tam mladý muž
pomalu umírající.
Slyšel zpěv ptáků
a stromů šum,
vzpomínal na doby,
kdy vídal rodný dům.
Na bílý štít,
okna malovaná,
jak na tu krásu
slunce zář dopadala.
Vzpomínal mladíček
na dobu dětství,
jak spolu s bratry
pro děvčata rostli.
Pak přišla válka
a nejedna strázeň,
on musel na vojnu,
kázeň je kázeň.
Povinnost volala
a Matka Vlast,
zdalipak uvidí
ves svou zas.
S bratry šli nadšeně
k jednomu pluku,
netušil ni jeden,
že pro každého má nepřítel kulku.
Čekali slávu
za službu vlasti
a místo toho jen
hrob chladný našli.
Bratři padli v boji
jako praví muži,
leží už pod zemí,
bojují druzí.
I on dostal úkol
a byl na něj hrdý,
nevěřil, že by byl
osud tak tvrdý.
Procházel lukami
s vojenským poselstvím,
rána, třesk a teď cítí
jen kulku malou v prsou svých.
Leží a vzpomíná,
prožívá života poslední chvíli,
z očí ztratí se plamínky,
jak by tam nikdy nebyly.
Leží a již se nikdy nepohne,
zavřená víčka,
s bolestí ve tváři.
Ubohá matička,
jíž ni poslední syn
se už domů nevrátí.