Nice stáří

Stojím před nějakou kulatou červenou stavbou. Nevím sice, co to je, ale je pěkná. Trochu se mi klepou kolena, ale snažím se popojít. Tak jdu a jdu, a ani nevím kam. A vlastně ani nevím proč. Tak nepřemýšlím a jen jdu kam mně napadne. Kolem stromů, přes silnici, mezi panelovými domy. Najednou vidím v dálce svítivě oranžovou budovu. A v té chvíli se mi v hlavě něco vybavilo. Ano, jdu do školy pro vnučku. Došel jsem tedy ke škole před vchod. A najednou ani nevím, proč tam vůbec stojím. A ani odkud jsem tam přišel.....