Člověk není dokonalý

Člověk není dokonalý.

Člověk není dokonalý. A jeho zuby už vůbec ne. Jsou naprogramovány na mnohem kratší dobu než se jedinci dnes dožívají. A trápení s nimi nás provází krom pár měsíců po narození celý život. I mě.

                Bolely mě tuhle moc. Zahnaly mě k lékaři – zubaři. Byl milý, vlídný, a místo pozdravu padla částka několikastokorunová. A termín příštího rande. Tedy jen kvůli zubům.

                Příště se na mě (zubař) pěkně zubil. Provedl další několikastovkový zákrok, rozloučili jsme se jemným šustěním bankovek a dalším termínem posezení při zubech. Vypadá to dobře. Tedy – nejenom můj nový zub, ale svítá na konec cesty ordinací. Ještě jeden nebo dva hrazené úkony a jsem z toho venku.

                Nakonec nevím, co mám dělat. Zvykla jsem si totiž na něj (na zubaře). A tak mu alespoň píši: „Můj DRAHÝ zubaři. Vzpomínám na Tebe, ale to víš. Peníze jsou až na prvním místě. Je opravdu lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Tvá věrná pacientka“