Řeka

Řeka(Etmoš, 1999)

Občas nalézá se někde v našich srdcích zemička

jménem Radost, pramen touhy vytéká z ní po staletí.

Zvětšuje se v řeku lásky, která ústí do moře.

Milování název jeho - v něm milenci, kupa dětí.

-----------------

Spolu půjdem řekou lásky - proti proudu - proti všem.

A padat budou za námi všechny mosty nenávisti.

Budem slepí samou láskou, po nás přijde potopa.

Přežijeme - pevným poutem budeme si navždy jisti.

-----------------

Řeko - stáváš se tajemnou a nevyzpytatelnou

pokaždé, když do tebe vstoupím - tak sebevědomě.

Nenápadně pobrukuješ, běžíš stále kupředu,

více vody stále žádáš, chováš se tak neskromně.

-----------------

Čím víc lásky do tebe hodní lidé vkládají,

tím víc jim tu jejich radost do neznáma odnášíš.

Rybáři ji potom musí těžce lovit ze sítí,

ty jim navíc trháš sítě - takto se jim odplácíš?

-----------------

Slyšel jsem tisíckrát, že láska prý prochází žaludkem.

Ta má se jmenuje Petra a prochází celým mým tělem.

A tak to zůstane věčně - leda že bych přišel o srdce,

o oči a nebo o rozum - pak snášel bych to trpce.

-----------------

Ať proudí řeka lásky a pramen nikdy nevyschne!

Ať trvá kouzlo teplé letní noci a nikdy nepomine!

Ať je štěstí víc a víc, ať hromadí se stále v nás!

Ať žije láska a zase láska a nikdy nezahyne!