Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

spadla jsem

20. 05. 2006
1
0
1228
Autor
lisbethka

a vstát je těžký

Mám nalomené křídlo

a strašně těžkou hlavu,

chci ti to říct

jenže už v tom plavu

                                   Bez nafukovacích rukávků…

Blížím se k vodopádu

a pláču beznadějí

Co si mám o tom myslet?

Víš jak moc to bolí?

                                     A prášky nezabíraj…

Nemluvím,

jen odpovídám.

Neslyším,

jen poslouchám.

Nepadám,

Už ležím.

                                     Asi už se nezvednu.

Až někdy budeš...

Najdeš mě na dně

Pod vodopádem

Z mých slz.


"Mám nalomené křídlo, teda nohu, těžká hlava klesá do kláves, noha se dolomí, křídlo taky vejpůl, nohy v hajzlu, teda rozdrcený." Tomu já říkám bez nafukovacích rukávů... a ne těm strastem, které se vytratí, až budeš menstruovat už šestým sedmým rokem. (A vrátí se, až s tím budeš zas tak zhruba končit.)

:o) zvláštně hezký

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru