don´t know who we really are

Byla už noc a tys ležel vedle mě

schovávals naše tajemství,

(že nic není skutečné)

nezdá se mi to jako sen,

ale přesto vím 

že

nejsem skutečná,

Svět křičí v agonii a já prchám

(schovat se v tvém náručí, pod pokrývkou z havraního peří)

Nejsi skutečný

Tvá krev stéká po mých prsou

(dotýkáš se mého těla, tvé ruce mě pálí)

Není to skutečné

Snad jen sním

Tvá krev hladí mé tělo a ty ležíš a sténáš

Strachy, snad jen vzrušením

(a přes to všechno toužím po tobě, po tvé duši...po tvém těle...)

Nůž v mé ruce leskne se a ty šeptáš:

"Snad jen sním"

Hledím do tvých krásných očí a ty se usmíváš

(na kopci, tam za šerou mohylou, odhazuji šat)

bílé tělo skví se temnotou

(tvé oči, tak děsivé, probodávají mě a spalují mou duši)

dýka zaleskla se v svitu měsíce

(všichni jednou zemřeme)

není to skutečné

jen v mé mysli,

snažím se předstírat, že nevidím

ale přesto cítím, jak mě tvá krev chladí

a oni zavřeli oči a otočili se k odchodu

(They left us here alone and you know that we are gonna die)

Lásko, mám strach...