PRÁZDNÉ SRDCE

Křičíš,a tvůj křik,slyšíš jen ty sám,

křičíš,nevíš proč,nevíš jak,a nevíš kam.

Křičíš,a tvoje slova se ztrácejí v noci,

Křičíš, o touze,snech a o pomoci.

Uprostřed dne,a přece v hluboké tmě,v hlubinách lesa,ztracený a sám,

kopeš si svůj vlastní hrob,holíma rukama ve zmrzlé zemi.

Křičíš,a odpověd je jen ozvěna,

Křičíš,duše sehnutá a zlomená.

Křičíš,naděje pomalu umírá,

Křičíš,kdysi jasný plamen,zkomírá.

Prázdné srdce,nesplněná přání,neuživíš vzpomínkou,nenasytíš nadějemi.

A když po stěnách pavouci rozvírají sítě,a před sebou není nic než tma,

Nezbývá než čekat.