Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tak vznikají mé verše

16. 03. 2001

1477

Autor

Stínovlas

Když pod uzávěrem, co duši škrtí těsnění netěsní, stane se drtí, ztrhaná duše pak pocity zvrací, na papír světu své bolístky vrací. Až to těsnění, splínem ztyřelé, vymění opravář jménem štěstí na chvíli budou v duši zavřené city, co poruchu víka věstí. Když pod poklopem, co duši škrtí, těsnění opět stává se drtí, zmnožil se smutek jak obtížný pýr, zvrací zas duše verše na papír.

Jákob

22. 03. 2001

Dát tip

uhhhhh (*)

tečna

16. 03. 2001

Dát tip

tak se to dokola opakuje, obtéká, netěsní, a poezie uchází běžným směrem

Carodej

16. 03. 2001

Dát tip

Je dobré, když si člověk dokáže sám v sobě ujasnit, jak to v něm vzniká. Jen si myslím, že by pro tuto představu mohl použít i volný rým, protože takhle je zbytečně svázaný v popisu svých velmi niterních představ.....