Nechápavé chování

Nechápavé chování

Když jsem byla malá holka vždycky jsem si představovala, že až vyrostu tak se ze mě stane princezna. Asi jako skoro každá malá holčička si todle přeje tak i stejně jsem si to přála já. Postupem času se však moje sny začaly uplně rozpadat. Proč? Ptáte se? Asi na tom má vinu taky moje děctvi. Teď je mi mimochodem 16 let a jedině co si pamatuju z mémo děctvi je to jak máma pro mě přisla do školy a na tváři měla monokla, kterého měla z večerní hádky s tátou. Nebo si také vybavuju to jak mě táta držel pod krkem ve věku 9-10 let. Samozřejmě to nebyli jedni věci.Nevim jestli je to tim, že se spíše pamatují ty špatné vzpomínky než-li ty dobré. Tak rada bych si pamatovala jeden okamžik kdy jsme všichni šťastní, ale jak přemýšlím tak,abych pravdu řekla na žádný si nevzpomínám. A to mě moc mrzi. Když se rodiče hadaji a táta jde k máme , a napřahuje se, že by ji chtěl uhodit. Tak v tom tam prijdu já a jenom čekám kdy prašti mě. Já nevím proč se tak k nám chová. Jo občas ho naštvu,ale řekněte mi kdy kdo někoho nenaštve. To se vám určite taky někdy alespoň jednou muselo stát. Když křičí tak má v sobě tak neskutečnou zlobu, že si až řikám jak todle může táta udělat svým dětem? Nebo jak to může udělat sve manzželce? Opravdu nás tak nenávidi jak říká?Nebo za všechno opravdu můžeme mi jak říká? Je mi 16 let a ja už tedˇ vim, že snim nechci bydlet. Je to odemě asi dost netaktní a hnusné,ale prostě to co dělá se vyhýbá kontrole. Proč si taky někdy nepřipustni vinu? Proc ji davá pořád jen druhým a on zůstavá nevinným? Ano připouštim my na tom máme taky nějakou vinnu, ale nevěřím tomu, že on je bez vinny. S bráchou jsme byli naučeni na nějaký standart, s kterého jsme museli slevit. Byli to hodně tězké a ještě teď se stim nedokážeme vyrovnat. Jenomže jak dlouho ještě se stim budeme muset smiřit? Vzdyť to trvá už tak dlouho a jak se dá takhel dlouho žít? Už bych chtěla ,aby to všechno skončilo. Proč todle vlastně píšu? No jednak proto, abych se stoho trošku dostala a taky jednak proto, aby jste si vážili svých rodičů i když na vam něco zakazuji nebo tak. Ale buďte rádi, že je máte. Já bych si to taky přála.!! Teď bych jenom vzkázala katynce, že má uplně skvělí rodiče, a když tě fakt někdy moc naštvou tak tě mají rádi. A já samozřejmě taky. :)