Hrozně kulatý vesmír

Napjaté nitě tvých krví vstříc černým dálnicím v zádech strach s baterkou lana co visí nakonec od nohou s vlaky co rezaví v šípkovém trní Polibky rukou na kterých drželas budoucnost mou i svou Rychlík ze včerejška až doteď nepřijel Zatáčky z oceli cos po nich běžela laškovně zkroucené v temnotě východu kde já se krčil Do láhví z kamene všechno co za hrůzu moh jsem ti dát jsi pečlivě stáčela proč si to neříkat Zářivky z nádraží kde špínu vyčistí blikaly unyle po flámech, kterým daly desítky nocí Drátky a provázky láhve jsi opletla vagon už přijíždí ty ruce bez nohou s privátním pophledem do výstřihu bez prsů se s výrazem světáků protáhnou do vozů metra a tramvají pod palčivým dohledem výbojky z předměstí co pro tebe vyhoří v erupci nezájmu To lanko pod krkem na chodbě prokřehlé do ticha odkráčí tak, samo od sebe Pohledy zločinců na mně a na tobě se s nezájmem odvrátí a ty jsi nezapomněla nenastoupit.

---