Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLiliová
15. 06. 2006
0
0
528
Autor
Ligeti
Slyšíš, zase tu cinkají konvalinky.
Ty modré zvonečky se lepily do vlasů
jako kapičky pryskyřice
a Pajda jim zpíval po lesích
a polštářky do mechu tisknul ornamenty,
když jsme si šepotali v trávě.
Ještě voní mezi chrumáčky spadaných vlasů
jako vzpomínka v přihrádce peněženky.
Zvonily cestou na Krásnou vyhlídku,
kolem koupaliště
a tam u Vlčího dolu jak bzučeli komáři,
vzpomínáš?
Dodnes odhání zlé sny hořkým jedem.
K večeru se linula vůně spáleného listí,
asi od zahrádek,
a dívky si nesly náruč růží z pouti
a postříbřený prstýnek.
V tichu ulehly na ornamenty
a milovaly se v trávě,
mezi chrumáčky spadaných vlasů,
co odnesl vítr a za ním čas.
Ještě jsou tu slyšet,
malé modré zvonečky.
Odhání zlé sny hořkým jedem.
Ty modré zvonečky se lepily do vlasů
jako kapičky pryskyřice
a Pajda jim zpíval po lesích
a polštářky do mechu tisknul ornamenty,
když jsme si šepotali v trávě.
Ještě voní mezi chrumáčky spadaných vlasů
jako vzpomínka v přihrádce peněženky.
Zvonily cestou na Krásnou vyhlídku,
kolem koupaliště
a tam u Vlčího dolu jak bzučeli komáři,
vzpomínáš?
Dodnes odhání zlé sny hořkým jedem.
K večeru se linula vůně spáleného listí,
asi od zahrádek,
a dívky si nesly náruč růží z pouti
a postříbřený prstýnek.
V tichu ulehly na ornamenty
a milovaly se v trávě,
mezi chrumáčky spadaných vlasů,
co odnesl vítr a za ním čas.
Ještě jsou tu slyšet,
malé modré zvonečky.
Odhání zlé sny hořkým jedem.