Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKONEC ZLATÉHO VĚKU
Autor
smuteční_růže
Je mi jasný, že parafrázovat 134 let starou klasiku (a zároveň i překlad Víti Nezvala) je docela solidní troufalost, ale jsem si jistá, že Arthur by přesně pochopil, co tím sleduju a souhlasil by s tím (stačí se podívat na stav moderní společnostib a na jeho sklony ostře kritizovat společnost prehistorie novověku)
Některý ze zmlklých hlasů
možná byl andělský hlas!
Možná prosil o mou spásu,
ale promeškal ten čas.
Na zdi čmárám otazníky
a adrenalin zahání mou zlost,
že nemám na právníky,
kteří by omlouvali mou ztřeštěnost.
Těší mě každá změna!
Šťastný jak v poslední hodině
mezi květy, kde zpívá pěna,
cítím se líp než ve své rodině!
A příroda zpív, zpívá,
šťastná je každá hodina...
Anebo alespoň snivá...
Slunce zas zajala hladina...
Těší mě každá změna!
Šťastný jak v poslední hodině
mezi květy, kde zpívá pěna,
cítím se líp než ve své rodině!
I druhý ze zmlklých hlasů
možná byl andělský hlas!
Možná prosil o mou spásu,
ale promeškal ten čas.
Možná mi zpívával jako děcku,
když spánek klidnil můj dech.
Svou lásku mi dával všecku,
když mým ložem býval mech!
Štítíš se vlastních žertů
anebo lidských neřestí?
Omyj si úsměv ze rtů
a očekávej temné neštěstí...
Ó, pyšný betonový zámku,
tvůj smělý syntetický jas
a střecha složená do volánků,
jež čelí hrám vzdušných mas,
skrývají orgie i hodokvas atd...
Vždyť můj kvil se také hlásí!
ó, ječivé sesterské hlasy,
vezměte mě do sboru
a budem popravčími výtvorů,
co se cpou do sídla krásy... atd...