Podivný průvod č.I

Pětihradský hvozd, temný a prázdný  přesto plný, nebýval ve své dlouhé historii, svědkem tak zvláštního průvodu jako dnes, průvodu čtyř postav rozdílných ras, charakterů a s tak odlišnou minulostí.

Jakkoliv se hvozd zdál být prázdný, všude bylo slyšet mnoho rozličných zvuků, každá část hvozdu se zelenala nebo šedala mechem a slizkými porosty, bylo zde mnoho druhů stromů, ale převažoval tu jeden velmi vzácný druh, krvavý jasan, rostl jen na místech kde byla prolita krev nevinných. Tam kde je dnes hvozd byla před mnoha sty lety vesnice, kde došlo k nejhoršímu a nejohavnějšímu činu Starého věku, vraždě stovek nevinných kněžek boha Yranila, boha míru, pokoje a hojnosti, za toto byli válečníci  bohem připoutáni k tomuto místu a stali se prvními barbary, jejich nepřímí potomci se dostali do celé země a ti přímí jsou tu uvězněni dosud a pykají za hříchy svých otců.

Člověk tu mohl naleznout tisíce druhů bylin a mnoho živočichů, kteří byli dávno považováni za vyhynulé, byly tu mýtiny poseté lesním ovocem, těmi nejsladšími a nejlahodnějšími plody lesa, které mohla kdy živá bytost ochutnat, protékaly tudy zurčící potoky s křišťálově průzračnou vodou a tak čistou, že je dodnes využívána při přípravě lektvarů a přesto v celém hvozdu nikdo nežil až na první čistokrevné barbary.