bloudivé opratě

Jak zvěř o potravu, jak v limbu o peklo

vůlí vší hledané iluzí pastvy

duše leprovité, jíž jmění proteklo

chátrá mdle pokáním v pámbíčkářství

planiny rozsedlé, zločinem orané

nechají plevely na srdci růst

sil všem jim  pozbývá po bitvě prohrané

proto pak spínají drtivý půst

šedivá oblaka, černotou protkaná

křehká a vrtkavá v očích je zem

ukrutné slunko už od rána zapadá

snad slepé šílenství, či jeho lem

anebo lehkostí zhýčkaná rozvaha

dovolí předrzle zahodit dnem ?

či že květ narcisu opadal dohana

ó vino přehnaná , rozděl se všem !

naděje bludná čpí za oknem

Snílku, leť v balónu marnosti za svým snem

neřiď se zklamáním přísahy

rozcupuj svérázně své směry nad větrem

polož své náčiní na váhy

z rozvahy, do které oběť se potápí

neslyšně volají obrovskou tmou

hlášečky titěrné, schované do kápí

černoty, sladěné s oblohou

každým dnem, vábena, hranice soudnosti

uhýbá pod vlivem bludnosti cest

cítí to zloduch i dobráci od kosti,

na zkratkách osudu nelze se splést

Ty brány prokleté, vábivé portály,

třpyt se lstí hadí jmou v úpatí měst

sudičky v hazardu věštby své prohrály

a smělým nebohým strojí se trest.