Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Loučení

29. 06. 2006
0
0
1017
Autor
Anty

O nesnesitelných okamžicích při loučení vojáka s dívkou...

Loučení(Laméž, 2006)

Do půlnočního odjezdu

vteřiny chyběly právě.

-----------------

Než pára zavelí

a odveze ho zplácet

kyslíkový dluh,

než bude zapřažen do vojenského pojezdu

a týdny nebude nic

než potit se a zvracet...

-----------------

Než vstřebávat bude nesmyslné povely,

ustlali si ve vyšlapané trávě.

Stejně jako začarovaný kruh

hltali pohledy, slova, lásku..z plných plic.

A dráždili touhu a smysly

a chtěli víc a víc...

-----------------

Vzdychali pro měsíc...

...pro hvězdu.

A honilo se jim v hlavě,

že když jim bylo dvacet,

neexistoval Bůh,

který zohyzdil by líc

střelou, která poraní, střelou, která ZASTŘELÍ!!

-----------------

Lokomotiva zapřahá již pluh

a oni oděni v lítostivém hávě,

těší se na příští společný vzduch...

----------------

Již nemohou nic vracet.....


já kdybych šla do armády, asi už bych se nikdy nevyhrabala z vojenskýho vězení... =o)

Anty
01. 07. 2006
Dát tip
Ano, bylo to jejich rozhodnutí, ale poslední vteřiny je nutí se zamyslet, zda se vůbec dokáží od sebe odpoutat. Díky.

vracet sice nic nemůžou, ale bylo to jejich vlastní rozhodnutí, nebo ne?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru