Denní nesled myšlenek

Tklivé tóny smutné písně se plazí jako háďata,

vystavují svá štíhlá těla světlu…mému světlu.

A já? Ne nezastavím je…přesto, že bych chtěla.

Chci být ti milenkou i čistou pannou.

Láskou nepoznanou či černou rakví.

Chci být dívkou v jiném těle.

A opřená o vlastní beznadějné naděje

podávám demisi nesmyslnému komplotu.

Vlastně se nic neděje.

Jen další z mnoha životů.

Vyřčeno bylo co snad vyřčeno být mělo.

A teď?

Zbývá jenom čekat.

Čekat na to, jak čísi "ono" vlastně chtělo.

Zas a znovu na kolenou.

Nebudu už nikdy ženou,

ani dívkou

ani pannou

ani láskou nepoznanou.

Zbývám jen já.