Pravda z hor...

Když v krajině elfů a skřítků, tam někde v horách kde duha končí se skrčíš a schováš, uslyšíš hlasy když budeš potichu , jen slabounké hlasy proto jdi výš a výš, potom je zřetelněji uslyšíš, nesmíš se bát výšin či skal, jdi stále za hlasy pořád jen dál, až poznáš zřetelně, že je to víla, která si vzpomněla, že i tam dole v údolí jsou lidé zvláštní, bláhoví, kteří i v lásku věří, poslouchej chvíli tam mezi keři tu vílu, ten hlas, který ti říká - nezapomeň, že ubíhá ti čas, čas co jen vílám neutíká, a proto vědí a viděli už natisíckrát, že není radno si s časem hrát, možná se probudíš ze sna a poznáš, že ten hlas pravdu měl a řiď se radou jeho, v živote tím nejcenějším čím obdarovat člověka můžeš je něhou...

---