Monolog básníka obráceného tváří ke mně

jen tak

Onehdy povídal John Posseidon: – Hele, chlapče, s tím, co děláš, to máš těžký. Je to "bad business", nošení dříví do lesa, je to nic zabalený v alobalu, talent utopenej v čínskejch nudlích... – Četls Pisoára? samý chcanky to sou, samý chcanky. Ale čtivý... Tam se možná najdeš! To je tvá parketa! Ne, nechci tě urazit, ale vidíš věci v sakra divným úhlu. Ale mě nemusíš vůbec poslouchat, já jdu ke dnu, jen ty tu ještě chvíli pobudeš, nějakých pět deset let – jak se říká - "v produktivním věku", já už sem vodvařenej! Ale znám jak to chodí, pár jsem toho už vobhlíd a taky napsal. A taky znám pár chlápků, co vědí vo čem je řeč. Můžu tě s nima seznámit. Ale jedno ti povím: nejlepší je buď Pisoár nebo Kloset! Tihle dva toho vědí moc. Bejt tebou tak za nima zajedu. Domluvím ti schůzku, bereš? – .

---