Ostrůvky k přežití (aneb pravdivý příběh o pohlavních chorobách)

Lahůdka pro Vás a pro zasmání...

Má milá v dírce má ZVÍŘÁTKA. Houby či kvasinky, no zkrátka - potvůrky malinký… …teď mě ta mizera z přenosu viní. Že jsem ji nakazil? To mohli jiní! Vždyť nemá důkazy, že já jsem přenašeč nějaké nákazy, že ve mně mikroby beztrestně žijí, hrají a skotačí si na mém pyji… Přísně se zatváří: „Musíš jít k lékaři na průzkum údu, zda-li tam nemají breberky potají svou živnou půdu.“ Děsí mě představa vyšetření ne, to pro mne vážně není. Hájím se humánními slovy: „A co na tom že zlobí, nedám je zabít – vždyť jsou živí, musíme být víc trpěliví“ …kdo se jich zastane, kdopak je zaštítí, když ne my, lidé, ostrůvky k přežití… Úspěch však neslaví ta obhajoba milé se do úst vkradla zloba a využila kruté mrzké lsti: „Musíš jít k doktorovi jinak tě do dírky už nikdy nepustím!“ No to se jí to poví!!! … …hlavou vichr myšlenky honí… …buď vymřu já a nebo oni – není co řešit, pudy velí… …objednávám se na pondělí…

---