Vůně svítí za lampy

 

I

 

Talíř stolu a nebi chybí mrak

Šroubek od něhy utekl

 

Najednou

vítr trápí stromy

v tramvaji která ječí

Děti vrhají šípy svobody

A matky ječí

 

II

 

Sloup těla obdivuje milovník mramoru

Absolutně se neviditelný sklonil před září

kudrlin květu

Mouchy neznaly směr a lámaly se o větve

                                  

Muži volali tučným písmem

Ženy kurzívou

Odtékají vody dvou řek

v prvotisk západu slunce

 

III

 

Sleduji zrcadlo želatiny

Můj odraz ji rozkmitá

Jako tep města duje svými prsy

Jako tep města ji rozkmitá

 

IV

 

Asfalt je jako med…

A v pátek poezie a Fénix

 

V

 

JSEM

jako jedině ten, který trvá na svém

Chce podobat se věčnému plameni moře

Neboť vše krouží do ležatých osem…

 

VI

 

Hodiny jsou vesmír, jdou jen s pohonem

 

 

VII

 

Tramvajová zastávka z levandule

Asi tu byl francouzský parfém

Vůně svítí za lampy -

Čekám na jekot kolejí