Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seArcheolog
Autor
ironst
tak tohle je upraveno podle vlastního snu, to mám asi v hlavě bordel, což? :)
Byl to hrad starý, rozlehlý
Poznamenaný zubem času
Já prozkoumával podzemí
Kde kdysi páni během kvasu
Konali různé orgie
Jaké to vlastně asi je?
Poháry plné vína
A jídla všude víc než dost
Pak pěkná kocovina
Děvečky pro radost
Tu někdo hraje vrchcáby
A támhle karty zase
Kuchař námahou červený
Porcuje velké prase
A psi se o kostičky perou
Kde v sobě tuhle drzost berou?
Myslí si tygr u trůnu
Budit mě z mého vznešeného spánku
Kdybych měl horší náladu
Už mají na kahánku.
V tu chvíli z představ příjemných
Jsem náhle vytržen
Do chřtánu vizí příšerných
Bez varování uvržen
A kolem mne už nic než tma
A pod nohama cítím cosi
Co mohly by snad mříže být
A slyším zvuky, jak by kosti
Kdes o sebe se začly dřít
Pak já louči našel na stěně
A rychle již též zažehnul
A zůstal jsem stát zděšeně
I dech se ve mně zadrhnul
Na zemi tady vskutku leží
Mohutné mříže zdobené
Zdravý rozum udržím si stěží
Jsem jako zvíře lapené
Nohy mám jako z kamene
A nezvládnu už ani krok
Musím však zírat upřeně
Jak pode mnou tu otvírá se hrob
A kostry které leží v něm
Se pomalu teď zvedají
Z úst unikne mi hrozný sten
Vždyť ony na mne mávají!
Na lebkách mají zbytky vlasů
Na sobě hadry plesnivé
Ač pocházejí z hlubin času
Cosi jim v očních důlcích žhne
Už hnáty prostrkují mříží
Po nohách se mi všechny vrhnou
Zvládnou to celkem bez potíží
K zemi mě rychle, tvrdě strhnout.
A v mžiku je mi jasné taky
Že chtějí maso, čerstvou krev
Když vztáhnou po mě svoje drápy
Já vím, že zemřu v bolestech
V tu chvíli bleskem všechno zmizí
Jako když listí smete čerstvý vánek
Byla to asi jedna z vizí
Co přináší nám vteřinový spánek
Tak po své práci jdu si dál
A radost mám, že jsem jen spal
S písničkou na rtech kráčím směle
Vlastně se cítím přímo skvěle
Naráz mi opět ztuhne krev
Poblíž já slyším divný řev
A přede mnou se z temnot noří
Mříže jež divnou září hoří
Můj mozek bez vůle je náhle
Cosi v něm tiše zpívá táhle
A tělo mé to táhne k nim
A já teď s jistotou už vím
Že než naplní se dnešní den
Skutečností stane se můj sen.