Devět...(neboj se)

Neboj se vlastního stínu temnotě

Vše je sen a sen je jen iluze

Neboj se ranních probuzení

Stejně nenastávají při rozednění

 

Koukám na pro tebe

Je to pro věčnost

Je to trochu nezvyklé

Být a žít

 

Neboj se nočního osvětlení

Ve dne stejně nesvítí

Neztrácej naději při usínání

Stejně je to jen dočasný

 

Jednou cestou projdeš

Jednou sluce z blízka zahlédneš

Je to krásné

Opojivé

Nevědomí

 

Neohlížej se za sebe

Neukrajuj z chleba tvého soupeře

Je to nebezpečné

Nezvykle až někdy hravé

Krást a lhát se nemá

Je to však málo ubohé

 

Neboj se havraního křiku

Není pro tebe, ale pro druhé

Neboj se ve vlastním potu

Není to ubohé

 

Nejez s cizích talířů

Jsou otrávené

Neobjímej se z někým jen ze soucity

Je to nebezpečné

 

Raz, dva, tři

Už se to začalo odpočítávat

Bomba je nastavená

Tak běž

Až na ciferníku padne devět, tak bude konec

 

Neboj se dívat se někomu do očí

Stejně tam nic neuvidíš

Neboj se cizího utrpení

Tobě stejně neublíží

 

Čtyři

 

Neboj se hrát si na dálnici

Stejně tam nic nejezdí

Neboj se odpoledních předsevzetí

Stejně je dodržet nemusíš

 

Pět

 

Slyšíš?

Ty kroky…

Ty jsou jdou pro mrtvé

 

Šest

 

Slyšíš

Ten dupot…

To jsou kovové podrážky na schodech

 

Sedm

 

Nezapomeň se rozloučit

 

Neboj se když vidíš vlky vít

Oni jen pějí ódy na radost

Neboj se když hvězdy padají

Oni tě stejně netrefí

 

Osm

 

Už je čas jít domů

Zavřít okna

Dát mámě pusu

 

Už je čas jít spát

Do postele své mrtvé tělo dát

Vrahu

 

Neboj se ranního svítání

Stejně nenastává po probuzení

Neboj se svého stínu

Stejně je to jen světelná iluze

 

Neboj se nočního okouzlení

Je pomíjivé jak tvoje snění

Neboj se větrného výru

Je tak neškodný jako ty

 

Devět…

---