Poslední...

Dali mi závoj na oči
abych už neviděla
v slzách se závoj rozmočil
a já jsem nahá - celá

Stojím teď před branou
nevím kam vede
svou bitvu prohranou
vzdala jsem předem

Nechci s sebou brát
ty, co mají mé srdce
jak mohla bych se tomu smát
když život chutná tak trpce

Chodila jsem dlouho dokola
v bludných kruzích hledala jsem sebe
a přece jen tě, vílo nezdolám
spadlo mi na hlavu nebe

Tak už jen čeká cesta sebevrahů
trnitá přece nebývá
proč odejít z toho smrti prahu
když jinam už jít nezbývá

Otoč se zpátky na dveře zavřené
vezmi za kliku, dítě
tam u mě jsou domy kamene
a já pokoj ti dám skrytě

Ať jako Sisyfos tlačím tu kouli svojí
ale nikdy nedosáhnu nahoru
a mojí duši ať jednou pro vždy zhojí
kytice růží a postel z mramoru