MAY

MAY Byl máj - byl lásky čas. Já byl sám. Už zas. Byl máj a já hledal klid. Kolem davy lidí, já jedinýsám mezi nimi, sám, co se stydí. Styděl jsem se za svou samotu. Samotu, co trvá už navěky. Vlezl jsem si do postele, zabalil se do deky a čekal na tu pravou. Byl červenec - slunce pálilo, najednou se mi zachtělo teplého dívčího těla. Hledal jsem. Nebyla, která by mě chtěla. Jak studil mě krutý červenec, měsíc bájného milování. Plakal jsem celý večer snad, já, starý mládenec. Bylo září - a já neměl síly. Sám, sám a zase sám. čekal jsem na tu chvíli, až se odhodlám a odhodím zábrany. Suché listí padalo na zem, po které chodily mé nohy a nesly mé utrápené tělo. Rukama jsem mával na strany a doufal, že něco chytím. Snad lásku? Rýmu!

---