Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
zažil jsem i lepší rána..
Who kicked a hole in the sky so the heavens would cry over me?
Who stole the soul from the sun in a world come undone at the seams?
Let there be love
Let there be love
I hope the weather is calm as you sail up your heavenly stream
Suspended clear in the sky are the words that we sing in our dreams
Let there be love
Let there be love
Let there be love
Let there be love
Come on Baby Blue
Shake up your tired eyes
The world is waiting for you
May all your dreaming fill the empty sky
But if it makes you happy
Keep on clapping
Just remember I'll be by your side
And if you dont let go it's gonna pass you by
-Oasis; Let There Be Love; Don't Believe the Truth(2005)
To kiss her milk-white throat, a dark curtain of black hair
Smothered me, my lover with her beautiful black hair
The smell of it is heavy. It is charged with life
On my fingers the smell of her deep black hair
Full of all my whispered words, her black hair
And wet with tears and good-byes, her hair of deepest black
All my tears cried against her milk-white throat
Hidden behind the curtain of her beautiful black hair
As deep as ink and black, black as the deepest sea
The smell of her black hair upon my pillow
Where her head and all its black hair did rest
Today she took a train to the West
Today she took a train to the West
Today she took a train to the West
-Nick Cave And the Bad Seeds; Black Hair; Boatman´s Call(1997)
I.
po temně šíleném obřadu
-baleném do tmavě rudé látky-
jenž byl proveden dnes
v opravdu časných hodinách.
po rituálu -co už nejde vrátit zpátky-
sestávajícího se z listu papíru, pera, tuctu svící
nálevu z naražených makovicí a dešťové hole.
v několika vteřinách
vnikla –přímo tam dole-
drolícími se spárami ve zdi
do vlastnoruční kobky trocha umrlého světla.
a ty sis hrál s paprsky v dlaních
-malý důkaz o tom že v Tobě lidskost ještě neodkvetla-
ve vidině obyčejného štěstí, něžností a líbání
zboural jsi v mžiku tisíce setkání pracně stavěné stěny..
natáhni se na pohovku a řekni,
vážně jsi venku čekal chryzantémy a zelenou trávu..?
opravdu jsi čekal že se melancholie přehoupne do veselejšího stavu..?
ano..? dobře, poznamenám si to..
je mi Tě líto,
to já jsem ti říkal že máš bourat stěny,
ale nevěděl jsem že nejsi připravený na to co tam za nimi čeká..
nebo spíše nečeká..
II.
dlouho, předlouho
žil jsem ve vyhnanství..
sebetresty na prostranstvích
veřejných jen zpola..
v režném plátně, ostříhán do hola
hledal jsem v exilu
odpuštění pro sama sebe,
zkoumal kde najít to, co nejspíš není v té mé
ale jest obsaženo ve většině ostatních lebek..
doufal že daný čas půjde jen přežít
a až příliš pozdě jsem si začal trochu věřit..
s tímhle posledním málem víry chtěl jsem se měřit,
se světle fajnovými šlechtici..
na hozenou rukavici
by odpověděli otázkou vedenou s odporem
-kdo si k sakru myslím že jsem?-
III.
mezitím však byla galaxie černých vlasatic
v mlhovině Kočičího oka
dobita
a po řece mojita odpluly všechny poklady..
slova proroka
byla ohnuta pro prvního v cíli..
vlasatice i s okem ukradeny,
země vypálena a zasypána solí..
jako jiné rány po těle se i ta poslední s časem zhojí,