Ona

Příjemný vánek zlehka voní malinký mráček kapky roní pomalu zvykl jsem si na tvou tvář že viděl všude jsem jen jasnou zář. Na cestu vydali jsme se pak spolu víno a chleba dali si k tomu sladce jsi líbala a já jsem jen plál potom jsi zívala a já jsem se smál prsten jsi hledala v noci jasné když jsem ti ukazoval hvězdy krásné ty jsi však viděla temnou zem potom jsi pravila – tak tedy jdem! V noci ses snažila sílu mi dát, dost si se mořila – „chce se mi spát!“ k ránu jsem „objevil“ tvé nahé tělo do konce života zůstat s tebou se mi chtělo. Další dny plynuly jako voda ne vždy to byla, jenom pohoda jednou jsem nahoře jednou hlubina mě svírá co je to za hoře to láska v hrudí neumírá. Teď již jsem klidnější vždyť láska sama sobě stačí dny jsou již mírnější nic už tu netlačí. Řeka teď do moře tichounce vtekla Doufám, že nezdrhneš, že si se nezalekla!

---