Bez naděje

Do srdce bolest jak nůž se jí vryla

její velkou lásku náhle zahubila

jak cizí najednou byl tenhle známí svět

bolesti spousta, jen na něj pomyslet...

 

Kolikrát modlila se, že se to nesmí stát

Lásku máš nechat plynout, klidně dozrávat

jak uspěchaná rozhodnutí zrádná jsou

Stromy zvadnou, své plody nenesou....

 

Ona, přála si, dýchat za jeho plíce

Bez kyslíku ,ale vždycky zhasne svíce

A pokud pro dívku  žádného vzduchu není

Zajde jako slunce, odejde v zapomnění...

 

Popřemýšlej ,jak každé rozhodnutí mění osud tvůj

proto se pozastav a chvíli klidně stůj

 V tu chvíli čas, který plyne, a přec jak voda teče

na chvíli ti prostor dá a nikam neuteče...