Odmítám pomáhat druhým

Odmítám

Odmítám pomáhat druhým ...

"Jednou pomůžeš ty mě, příště já tobě!"

Opak je pravdou.

Lidé lžou.

Né všichni, znám vyjímky i s přijatelnými podmínky,

ale kde je jistota, že jsou postiví ?

Nikde.

Dojet na dobrotu je zlé,

dle mého názoru až podlé,

ale jak poznat lidi, kterým se dá věřit ?

Zkoušela jsem dlouho rozpoznat hodné od zlých ...

Bezvýsledně ...

Asi to neumím.

Odmítám radit druhým ...

Mlčím ...

Už se nebudu snažit chápat cizí problémy...

Jsem vrba mnoha lidí,

přiznávám ...

ale už je toho na mě moc,

i já potřebuju pomoct !

Na co jsou kamarádi ?

Na nic...

Jsou to jen namyšlení smradi ...

Naštěstí jsem si pomohla sama ...

píši si deník,je to snadné, 

sice neporadí, ale nezradí

a nikdo se nic nedoví.

Odmítám slibovat ...

odmítám milovat ...

proč ?

To vím jen já a můj deník ...

Zkrátka odmítám vše, co se týká druhých ...