Kouzelník

Kouzelník

Jsi známý,neznámý,
jsi blízko i v dáli,
v noci je chlad a ve dne svit,
toužím  tady sluníčko mít,
jeden je hlád ,druhý už syt,
složité to snad pochopit ?
Píši Ti v obálce ,adresa :Kouzelník...........

Dva pevné uzlíky na koncích lana,
padal si na ně prach 16 let,
přec za malou chvíli svoboda rozvázaná,
a ty si ke světlu sluníčko leť,
tolik jsi hřálo,až upálilo nit...................

Mnoho jsem chtěla v míru dát,
také si v pokoře mnoho vzít,
nesmírnou krásu,souznění duší ,těl,
jen zaprášené lano nám lehce uchopit.

Držet se pevně a pevněji,líbat náš malý vesmír,
až k velkému třesku,který trvá dlouho a dlouho
a doznívá s pocity neuvěřitelné svobody,štěstí, soucitu a bezpodmínečné lásky...

Tolik to bolí,jen Ty víš jak,
jako by vráželi znovu a silněji do srdce hák,
Tolik to bolí,jen Ty víš proč,
lano máš na dosah,tak s ním pootoč,
Jsi přece Kouzelník,tak s ním čaruj,
napiš to ,zazpívej,tak aspoń maluj...